Zhoršení úzkostné poruchy po Covid - 19

uLékaře.cz 09.08.2021 03:45 Dobrý den, v říjnu jsem prodělala Covid a následně se mi znovu spustila úzkostná a panická porucha v dosud nepoznané míře . Po téměř měsíci řešení psychoterapeuticky, pomocí suplementů a Xanaxu následovala v listopadu 10 denní hospitalizace na psychiatrii pro navedení AD . Při hospitalizaci jsem se uklidnila, byl mi nasazen Cipralex 5 mg + ráno 1/4 a po obědě 1/2 Rivotrilu 0,5 mg a, na noc 0,5 Rivotril a 75 mg Triticco AC. Po návratu jsem se cítila dobře a vrátila jsem se do péče mé psychiatričky . Vše až do do navýšení Cipralexu na 10 mg, které bylo v nemocnici doporučeno s tím ať se zbavím Rivotrilu a do Vánoc - začaly se mi spouštět opět nepříjemné fyzické projevy zejména pálení, a takové jako by elektrické šoky , menší chuť k jídlu, změna chutí, padání vlasů. Rivotril se naopak musel navýšit Další navýšení Cipralexu nepomohlo. Cipralex jsem přitom před Covidem užívala a vždy mi pomohl - bývala jsem na jeho malých dávkách nebo i bez něj. Došlo k výměně AD na Seropram 20 mg ve dvou denní dávkách ráno a po obědě. Následovalo opět zhoršení opět silné stavy napětí, pálení, brnění a to i celodenní. Přidaly se psychické propady a pocit beznaděje, až myšlenky na to, že by bylo lepší tady nebýt. Ráno po lécích silná nausea a bušení srdce + vodnatá rýma z nosu. Prošla jsem mezitím vyšetřením na kardiologii , štítné žlázy, neurologie MR, EEG a neurosonologické vyšetření - vše ok včetně krevního obrazu, kde se testovaly i borélie a chlamýdie. Postupně jsem tedy na sobě pracovala terapeutiky nicméně stále jsem mívala trnutí poloviny obličeje nebo hlavy nebo pálení a to i při různých i pohodových činnostech. Zároveň mě velmi trápilo, že jsem stále na Rivotrilu a nejsem schopná spát bez prášků. Nutno podotknout, že velmi citlivě a úzkotně reaguju na léky i jakoukoliv změnu v medikaci. I na ATB. Rivotril jsem postupně stáhla na 3/4 0,5 mg na den. A nakonec jsem ponížila i Seropram na 10 mg ráno - s tímto konečně ustopily křeče v hlavě a v obličeji a potýkala jsem se s "běžnými" úzkostnými projevy, z nichž nejtěžší byly návaly nesnesitelného vnitřního napětí, třesů, smutku a pláče bez příčiny. Ale fungovala jsem - v práci i společensky, postupně jsem se pouštěla do více a více aktivit, které jsem měla ráda před Covidem. Po několika měsících na Seropramu, kdy stále přicházely návaly úzkosti s fyzickými projevy přistoupila Dr na mou žádost ke změně medikace a to cestou "nejmenšího zla". Na Triticco AC jsem reagovala dobře - dobře jsem spala a ráno byla plná motivace a energie do nového dne - to se ale vytratilo tak po 2 hodinách po prorbuzení. Proto se k Triticcu AC postupně navedlo Triticco Prolong až na dávku 225 mg + AC nejprve bylo na 75 mg pak na 25 mg, jelikož jsem spala dobře a po nasazení Prolongu mi hodně klesl tlak. Seropram se pomalu vysadil. Poslední stav, kdy jsem se cítila docela dobře v průběhu změny byl byl . Postupně jsem se ale přestala cítit dobře své Dr jsem o tom řekla, říkala, že mám stavy přijímat a mít ráda svůj strach. Pak přišlo 2. očkování na Covid, aktivní dovolená s dalšími 4mi rodinami, na kterou jsem odjížděla s obavami zda ji v tomto stavu zvládnu. Na dovolené se mi spustily silné ataky ve formě pocitu nereálna, jakoby ochrnutí půlky obličeje, motání hlavy, zimnic, návalů únavy 2 psychické kolapsy. Úzkosti se zhoršily taky včetně "zaneřádění" hlavy úzkostnými myšlenkami. Dovolená byla spíše utrpením než odpočinkem. Po návratu jsem se snažila uklidnit, že to bylo přetížení a že jsem dobrá, že jsem to zvládla a snažila jsem se dostat do klidu. Následovala kontrola u Dr a ta mě opět uklidňovala, že je vše v pořádku a že možná mé problémy souvisí s tím, že se mi Covidem aktivoval EBV vir a ať zkusím 28 dní držet přísnou zeleninovo ovocnou dietu - tím mě úplně rozhodila - do ordinace jsem už přišla velmi špatná a polovinu sezení jsem probrečela navíc jsem dostala informaci, že můj stav ovlivňuje něco co nejde pořádně detekovat ani léčit. Nejsem dost silná a vůbec nejsem schopná takové diety, jelikož jsem nedávno začala pořádně jíst a přibírat a jídlo mi naopak vždy pomohlo se zklidnit. Získala jsem pocit, že není cesty ven a že jsem na to zůstala sama. Můj stav se ještě zhoršil. Upozorňovala jsem že to nezvládám a že mé stavy jsou jako podle hodinek, že není něco dobře s medikací. Ráno neklid a do hodiny ataky, postupně celé dopoledne v mlze - derealizace a psychické propady. Kolem oběda se toto zlepší, ale přijdou fyzické stavy brnění a ochrnutí hlavy, pálení v krku . Tohle co tři hodiny vždy mírně zlepšeno Rivotrilem. Většinu dne mám pocit že nevnímám naplno vnější svět, když promluvím jako bych se slyšela zvenčí, do toho několikrát denně nausea. Opět jsem kontakovala Dr, napsala mi, že pokud to nedávám že si mám nasadit zpět 1/4 20 mg Seropramu. Když jsem jí napsala že je mi fakt zle a Seropram jsme přeci vysadili, proto že mi na něm nebylo dobře, tak mi napsala že nemá kapacitu můj stav řešit a že už to ani není pro ambulantní řešení a nabídla mi opět hospitalizaci. Po tom jsem se úplně složila. I přes všechny symptomy se snažím fungovat. Do nemocnice nechci kvůli dětem i proto, že se mi pak hůř vracelo do běžného života. Zároveň mám pocit ztráty opory v lékařce a začala jsem pochybovat o její odbornosti. Myslí to dobře s tím, že na mě "nechce dělat chemické pokusy" ale nyní nevím co dělat, co se se mnou vlastně děje a co pomůže. Zda to opravdu nejde řešit ambulantně - pokud ano, kde s kým, kdo mě nyní v tomto stavu přijme a kdy? Prosím o váš odborný názor na můj stav a doporučení co dál. Děkuji.