Nemám vůbec chuť do života a v jednom kuse brečím

Abicko.cz 31.07.2022 06:45  Ahoj Mourrisone, vím, že toto není tak závažný problém jako u jiných, co ti píšou, ale už se prostě potřebuji někomu svěřit. Abys byl v obraze, netrpím nějakými závažnými depresemi či úzkostmi . Mám partu kamarádů, ve které jsem jako „ta, co se pořád směje a je s ní sranda", ale v poslední době už nemám vůbec chuť do života, v jednom kuse brečím nad úplnými maličkostmi a občas i přemýšlím nad sebevraždou, i když vím, že mám moc velký strach na to, ji uskutečnit. Jistě, mám rodiče, učitele, kterým bych se mohla svěřit, ale máma ani táta na psychiku moc nevěří, a upřímně řečeno, jde jim spíš o to, abych měla dobré známky a vystudovala. Nejspíš jsem se to od nich taky už naučila, protože se mi nechce svěřovat ani učitelům nebo jiným dospělým. Navíc se ke mně táta chová jako k malému dítěti, nechce mě například pustit na koncert jedné rockové skupiny, i kdybych tam šla s dospělým bratrem, a říká, že to ještě není pro mě, nebo nemůžu jet za kamarády do Prahy sama vlakem, i když je to jen 5 minut jízdy. Máma vždycky stojí za ním. Vím, že je to asi jen rodičovská péče, ale začíná mě to štvát. Když jsme byli se třídou na vodě, jeden spolužák mi při flašce řekl, že mě miluje. Druhý spolužák a kamarádka mě s ním teď pořád shipují. Problém je, že já mám Nea asi taky ráda, ale stydím se to někomu říct a navíc mám pocit, že na chození jsem pořád moc malá. A hlavně jsem zamilovaná do Morfea. Teď nevím, co mám dělat, protože nechci zlomit Neovi srdíčko, ale zároveň mám neustálou potřebu být.. nevím jak to říct, chtěná, milovaná. Teď, když jsem si na tebe vylila srdíčko, je mi trochu líp, ale stejně budu nesmírně vděčná, když mi odpovíš. Trinity 13 let, díky za přečtení, mám tě moc ráda a pozdravuj redakci.