Člověk by měl všechno dělat naplno, vědomě a nejlíp jak dovede, říká podnikatel Dalibor Uhlíř

Moda.cz 20.12.2022 23:00 foto: se svolením Dalibora UhlířePane Uhlíři, zbývá doslova pár dnů do voleb do Senátu. Jak se v těchto okamžicích cítíte?Každý den unaveně a pracovně. Po rodičích jsem hodně aktivní a pracovitý člověk a když něco dělám, tak vždy naplno. Takže i volební kampaň a osobní kontakt s voliči beru vážně a snažím se poctivě objet celý volební obvod. Do toho firma, náš projekt Jihočeské víkendy a TV SKLAD, zahrada, rodina... Co vám budu povídat..Patříte mezi lidi, kteří dokážou naprosto vypnout? Nechat za dveřmi kanceláře všechen stres a chvíli relaxovat?Možná jsem to ještě nedávno uměl, teď se mi to nějak nedaří. Na kole, v lese nebo při turistice dokážu vypnout, ale v posledních týdnech jsem si čas nedokázal udělat. Taky při práci na zahradě nebo v sauně dokážu příjemně relaxovat.Máte za sebou spoustu let na vysokých manažerských pozicích. Co nejcennějšího si z těchto zkušeností odnášíte?Asi to, že jsem snad zůstal úplně normálním obyčejným chlapem, se kterým se dá o všem mluvit. Člověk zažívá úspěchy i neúspěchy, to k životu patří a je důležité, aby se poučil, vzal si to dobré, nezbláznil se z toho někdy a to se mi snad daří. Mám úžasné čtyři děti, aktivity a práci která mě baví a jsem zdravý, co víc si může člověk přát.Český Krumlov, ale také České Budějovice a okolí jsou velmi oblíbenými turistickými místy. Co nového byste sem rád přinesl?Určitě dlouhodobější pobyty návštěvníků, tak aby nehledali jen tradiční turistické lokality, ale dostali nabídku širšího regionu českokrumlovska a českobudějovicka, které mají co nabídnout. Turisticky, cyklisticky, nabídkou úžasných památek, přírody a dalších lákadel. Kdo tady stráví delší dobu, musí si jižní Čechy zamilovat. Co nás trápí, je samozřejmě doprava. Dostat se z různých koutů naší republiky na jih Čech je někdy složité. To musíme stále zlepšovat. foto: se svolením Dalibora UhlířeJste velký sportovní nadšenec, máte za sebou i velmi slušné výsledky nejenom v badmintonu. Kterému sportu dáváte přednost a proč?Mám rád cyklistiku, náš region je silniční i horské cyklistice prostě zaslíben. Stejně tak rád jezdím v zimě na běžkách a věnuji se turistice. Šumava, Novohradsko, ale třeba naše milovaná Kleť, to jsou cíle, které nikdy neomrzí a já rád říkám, „je to láska na celý život“.Košile, kravaty a saka jsou oblečením, které je vaší přirozenou součástí. Máte oblíbenou značku, kde si tyto věci kupujete nebo upřednostňujete krejčovství na míru?Ano mám. Košile a některé další doplňky si nechávám šít od jihočeské rodinné firmy VAVI, protože rád podporuji domácí firmy, dělají skvělou práci a jsou to moji dlouholetí přátelé a kamarádi. A mojí další oblíbenou značkou je firma Bugatti, od které mám od ponožek, přes rifle a kalhoty až třeba po zimní bundy a kabáty.Co rád nosíte, když máte čas pro sebe a svou rodinu?Rád nosím volnočasové pohodlné věci. Rifle, pohodlné košile a trika, ale třeba taky pokrývky hlavy, klasické placaté čepice. Někdy se mi děti smějí, že jsem v tomhle ohledu velká konzerva . A na zahradě montérky a montérkové kraťasy a pracovní trika. Prostě ke každé činnosti to, co k ní patří. Na Šumavě a v přírodě funkční a turistické oblečení.Jak vnímáte módu generace vašich dětí? Baví vás nebo děsí? Jak kdy a jak u koho. Děti mám čtyři, takže i rozptyl v módě a oblékání je velký. Starší syn je asi konzerva po mně, má rád klasické funkční věci. S největšími módními „výstřelky“ přichází asi devatenáctiletá dcera, ale zatím jsem se nezhroutil . Úplně nemám tendenci mladou generaci kopírovat a hledat v tom snahu o mladší vzhled a pocit mladosti. Třeba děravé rifle jsem na sobě nikdy neměl.Jste velmi aktivní člověk. Prozraďte nám na závěr, zda máte své oblíbené motto nebo životní mantru?Mám, ale není úplně slušná . Člověk by měl všechno co dělá, dělat naplno, vědomě a nejlíp jak dovede. Ať už dělá cokoliv, jedině pak může být sám se sebou spokojený a ví, že to prostě líp nešlo.  A užívat si každý den, jako by byl poslední a neodkládat důležité věci a rozhodnutí na nějaké potom nebo příště… Mohl by toho jednou litovat.foto: se svolením Dalibora Uhlíře