Rozšírené hľadanie
Nedeľa 24. November 2024 |
meniny má Emília

techno.cz 27.02.2023 19:15 Je to zhruba rok, co jsem naposledy navštívil L-ko, a tak jsem měl velké očekávání, kolik lidí dorazí. Program byl nadprůměrný a vzhledem k tomu, v jakém stavu je naše techno scéna, čekal jsem, že potkám více známých tváří, které běžně v L-ku vídám. Kromě pár známých, jsem většinu návštěvníků nepoznával, což za 20 let, co jezdím do Pardubic, bylo trochu překvapení. Podle vizáže i tanečních kreací bylo poznat, že jde hodně o "systémáky". Je pravda, že Chris Liberator je spojován hlavně s free techno scénou, ale zbytek programu patřil spíše do klasického tvrdšího techna... Prvním příjemným přivítáním bylo, že nás u vstupu neprudila ochranka, která by nás na jiných akcích nejraději svlékla do naha. Už to odráží fakt, zda pořádáte akci pro lidi, nebo pro peníze. První DJ, kterého jsme slyšeli za gramofony, byl jeden z organizátorů Klap-in. Ten už od začátku hrál pořádné techno ze tří gramofonů, což návštěvníky nenechalo v klidu. Jako další přebral otěže hlavní organizátor Honza Köhler aka DJ Killer, kterého jsem před akcí vyzpovídal a rozhovor najdete zde. Ten je známým propagátorem hraní z gramofonů. Killer se s tím vůbec nepáral, hned první skladbou byl remix Prodigy a atmosféra začala houstnout. Mixoval starší věci z 90. let, ale i novější rave techno. Jeho mixy byly přesné a propracované. Přesně věděl, co publikum potřebuje, a tak jsme tu měli první ruce nad hlavou a postupem času by se dala nálada krájet. Jak hudebně, tak i atmosférou to pro mě byl nejlepší set večera!   Ve 23:00 ho vystřídal legendární CJ Bolland, bohužel bez MC Skreena, který nemohl z rodinných důvodů dorazit. Kdo by si nepamatoval sety této dvojky... Ať už z L-klubu, nebo třeba ranní set při východu slunce na Summer of Love. Při psaní těchto řádků se mi vybavují vzpomínky, na které nikdy nezapomenu. Děkuji, že jsem to mohl zažít! CJ Bolland se zkrátka zapsal tučným písmem do historie východočeské taneční scény. Sám se k nám rád vrací a vzpomíná na ty nejlepší roky elektronické scény. Dneska ovšem neměl úplně svůj den. Jeho set byl jiný, než jsme od něho byli zvyklí, takový nemastný, neslaný. : letech. Na sociálních sítích se toto jméno hodně skloňovalo. Já jsem začal techno poslouchat až o něco déle, a tak jsem byl plný očekávání, co od ní můžeme čekat. Bohužel zvukař musel stáhnout aparát kvůli stížnostem na hluk na tak nízkou úroveň, že i před pódiem byli slyšet bavící se lidi. Nejsem zastáncem extra hlasité hudby, ale tentokrát by si to zasloužilo trochu přidat. Tasha hrála tvrdé oldschool rave techno, které prokládala bass music. Chvílemi jsem slyšel náznaky breakbeatu, který se dříve v setech hrál více než dnes. Jenže basy, které jsou u těchto stylů nezbytné, byly na mé gusto hodně slabé. Je to velká škoda, protože jinak si myslím, že by to byl skvělý set... Dalším očekávaným byl také britský DJ Chris Liberator. Ten hrál docela nudný monotóní set bez vývoje, kdy jedna skladba zněla jako druhá. Až v druhé polovině měl větší snahu rozproudit publikum tvrdším acid technem. Při jeho setu jsem si připadal spíše jako na soundsystemové akci, ale vždycky je fajn slyšet hned několik hudebních stylů za jeden večer. Ani při jeho mixování nebyl zvuk ideální. Při nižší úrovni hlasitosti nevynikly všechny tóny tak, jak by měly. Pokud vnímáte hudbu celým tělem, tak cítíte, že tomu zkrátka něco chybí... Na závěr bych neměl zapomenout na vedlejší stage, kterou měl pod palcem Wattox sound system z Chrudimi. Ta byla plnohodnotným pódiem, kam si během večera našlo cestu nemálo lidí. Co říci na konec? Párty byla vydařená, publikum se bavilo a atmosféra byla skvělá, což je hlavní. Rave Nation bych chtěl k 15. narozeninám popřát jen to nejlepší, ať se daří a jen tak dál... Těšíme se na další pokračovaní! soda foto: Jiří Tashi Vondráček