Nejmocnější německý tank po válce sloužil Švédům k vývoji munice. Čelní pancíř Tigeru II bez problému odolal zásahu tarasnice Carl Gustaff

SECURITY magazín 15.08.2023 23:31 Neutrální Švédsko nebylo v letech 1939-1945 ve snadné pozici. Přes snahu zachovat vyhlášenou neutralitu nemohlo s ohledem na svou zeměpisnou polohu zůstat zcela stranou, a skrytě či neoficiálně podpořilo v různých chvílích a různým způsobem obě bojující strany. Ať již šlo o zázemí pro norské či dánské odbojáře na jedné straně, nebo vývoz železné rudy do Německa na druhé straně, anebo dokonce umožnění přesunu německých sil přes své území motivované snahou podpořit Finsko v jeho zápase se Sovětským svazem, který zřejmě severská mocnost považovala z dlouhodobého hlediska právem za vážnější hrozbu - zejména zachytila-li by se tato komunistická despocie hlouběji ve Finsku, blíže švédským hranicím. Švédské ozbrojené síly z pochopitelných důvodů za aktivně bojujícími stranami zaostávaly. Po válce se to však mělo rychle změnit. Objektem švédského zájmu se v první řadě staly německé tanky. A mezi nimi také nejsilnější z německých těžkých tanků: Tiger II. Nikoli však proto, aby jimi Seveřané vyzbrojili své tankové vojsko.