Enrique Barrios: Ami, vnitřní civilizace

SUPERRODINA.CZ 29.03.2024 08:31 „Když jsme přijeli, myslel jsem si, že se Ami a jeho kosmická loď navrátí v prvních dnech letního období, ale strávil jsem téměř dva měsíce marným čekáním na skalách, kde jsme se předtím dvakrát setkali. Prázdniny už pomalu končily, zanedlouho jsme se měli vrátit do města a pořád nic. Toto smutné čekání změnilo mé prázdniny ve skličující, nekonečně dlouho trvající okamžiky. Každý den jsem chodil na skály na pláži a dlouhé hodiny, někdy až dlouho do noci, jsem pozoroval oblohu a přál jsem si spatřit známý létající předmět. Při každé světlušce, která nade mnou prolétla, mi srdce poskočilo nadějí, ale vždycky se ukázalo, že jde o nějaký klamavý satelit, hloupý meteorit nebo mizerné letadlo, a ne o Amiho loď, jediný prostředek schopný mě dopravit k Vince.“ Ach ta Vinka. Bude ve třetí části Amiho příběhu hrát velkou roli. Snad proto, že Pedro nám dospěl, náhle už to není malý naivní chlapeček, který poprvé viděl kosmickou loď Amiho, chlapce z hvězd, ale téměř mladý muž, který se nám tolik zamiloval do své mimozemské přítelkyně Vinky. Rok o ní snil, rok na ní čekal. A vůbec netuší, že ty poslední prázdninové dny budou tak akční a barevné, že to je snad i důvod, proč třetí díl Amiho je nejtlustší. Hodně se nám tady toho bude dít, budeme se neustále přesouvat z místa namísto a poznávat nové lidi, rasy, tvory a bádat nad jejich hodnotami, životním stylem a pořád nám z toho to lidstvo nevychází zrovna nejlíp. Milý příběh můžete brát jako rozšíření předchozích dílů, nebo jako chvíli, kdy se to, co bylo řečeno, začíná tak nějak uvádět do praxe a dostáváme se hlouběji a hlouběji. Myslím, že tato kniha se bude více líbit dětem, protože se toho tady hodně děje, stále tu máme ty hloubavé dialogy, ale u toho také akci a cestování a vývoj příběhu tak výrazný, že nenechá děti vydechnout úlevou. A ta nitka lásky mezi Vinkou a Pedrem se začíná zesilovat tak, že budou řešit věci, ke kterým leckteří dospělí nemají odvahu. Takže tuhle otázku mohu klidně prozradit – ano ano, ti dva spolu budou chtít žít, jenže takové partnerství mezigalaktických bytostí není jen tak. Minimálně se dočkáme vzájemného představení v rodinách. A to bude velice zajímavé a napínavé. A možná i překvapivé. Ostatně moment překvapení Enrique Barrions ve svých knihách umí. Snad za to může to, že nám tu prezentuje život podle jiných zákonů, těch, které vyznávají vyspělé civilizace a nikoliv náš pravěký systém džungle a přežití silnějšího, ale ne vždycky dokážete předvídat, co se v příběhu uděje. A když se to uděje, rozhostí se ve vás krásný klid, protože vlastně, takhle nějak by to být mělo. A najdete tu i mnoho obecně známých pravd a povzbuzení. Třeba, že jestliže se nám něco líbí, mozek pracuje lépe, aktivněji, svěžeji a směřuje do těch míst a na to téma svou plnou pozornost. Jak logické, jak jasné, jak žitelné, ale jak málo používané! Tak si uvařte dobrý čaj a počkejte si na tu kosmickou loď, která skutečně s posledními prázdninovými dny přistane u domu Pedra a jeho tety… Enrique Barrios se narodil v roce 1945 v Santiagu de Chile. Dětství prožil ve Venezuele, dospívání pak v Chile. Často cestoval a žil v deseti dalších zemích. Po osmi letech pobytu v Brazílii se roku 2014 usadil ve Španělsku, což nebylo poprvé, a zanechal všech veřejných činností. Jeho dílo je zvláštní tím, že bylo oceněno ve dvou oblastech, jež jsou za běžných okolností ve vzájemném rozporu: akademické a náboženské. Ministerstvo vzdělávání Chile prohlásilo sérii jeho knih o „Amim“ za didaktický materiál. Kromě toho se mu dostalo uznání od rozličných organizací, například Psychoalanytického sdružení Argentiny za knihu Zázračný svět magie. Dostalo se mu pochvaly i od papeže Jana Pavla II., přestože jeho první dílo Ami, chlapec z hvězd, je bez dogmat a představuje duchovní filosofii založenou na prosté lásce. To však bylo v naprosté shodě s nápadem zmíněného papeže na vytvoření Civilizace lásky. Díla Enriqua Barriose jsou zatím přeložena do dvanácti jazyků a další přibývají. Vydalo nakladatelství Anch Books, 2017, www.anch-books.eu Renata Petříčková