21.11.2024 07:15 Metabolismus znamená život a život je nemyslitelný bez buňky. Tyhle automatické pravdy začíná výzkum zpochybňovat. Vědci vyvinuli metabolismus, který se sám udržuje, přitom buňku nepotřebuje. Je to zatím jen první krok, spíš nesmělý, ale naděje – i obavy – s ním spojené jsou obrovské. Před několika měsíci vydala Společnost Maxe Plancka zprávu, která by
21.11.2024 07:15 Když u břehů Mauriciu poprvé přistála evropská loď, námořníci se mohli potrhat smíchy: Jídlo jim tam chodilo samo naproti! Ptáci velcí jako krocani se dali bezelstně ubíjet, neutíkali a svá vejce nechávali ležet na zemi. Tím blbounu nejapnému začaly odtikávat hodiny – o století později už jako druh neexistoval. Nejbližším žijícím příbuzným doda zůstává holub
20.11.2024 10:00 Mořští biologové strávili 20 let zkoumáním hlubokomořského tvora, kterého pojmenovali Bathydevius caudactylus, aby nyní potvrdili, že se jedná o zcela nový, dosud neobjevený druh. Mořský plž, obývající hlubiny východního severního Tichého oceánu, připomíná průhlednou kapuci a jako ochranu před predátory využívá bioluminiscenci. Na rozdíl od běžných mořských plžů, kteří žijí na mořském dně případně u
19.11.2024 12:45 Jupiter je největší planetou naší sluneční soustavy, v pořadí je pátý od Slunce. Nejen kvůli své velikostí je považován za zásadní planetu, která nezanedbatelně ovlivnila formování sluneční soustavy, včetně planety Země. Je předmětem soustavného zájmu astronomů již po staletí. Nyní ho obíhá sonda Juno. Jaké poznatky o planetě nám přinesla? K Jupiteru se vydala celá
19.11.2024 12:45 Jsou pouhým okem neviditelné, bez chuti a bez zápachu. Nemáte šanci je v jídle postřehnout, přitom jde o vysoce nebezpečné karcinogeny. Z přírody se vymýtit nedají. Jistou naději ale dávají výzkumy biologických metod boje proti plísním, které aflatoxiny tvoří. Počátkem 60. let minulého století postihla britské chovatele drůbeže nečekaná rána. Ve velkém jim hynuly především krůty. Vypadalo to
18.11.2024 15:30 Vědci z Botanického ústavu AV ČR, ve spolupráci s dalšími výzkumnými institucemi, odhalili původ mimořádné druhové bohatosti luk v rumunské Transylvánii, které patří mezi nejbohatší na světě. Výzkum, publikovaný v časopise The Holocene, ukázal, že zdrojem této rozmanitosti jsou světlé lesy z doby ledové, ve kterých se mohla vyskytovat řada druhů dnešních luk. Druhově nejbohatší louky
17.11.2024 17:45 V roce 1980 sopka Mount St. Helens explodovala s takovou silou, že zničila přes 350 kilometrů čtverečních lesa a zanechala krajinu zahalenou tlustou vrstvou popela. Výbuch proměnil severní svahy sopky v pustinu, kde by si i skalní optimista pomyslel: „Tady už nikdy nic neporoste.“ Ale vědci měli jiný plán: přizvali k záchraně přírody malého hrdinu.
16.11.2024 20:30 Puberta startuje u dívek kolem 10 až 12 let, ale stále častěji se objevují případy, kdy k tomuto procesu dochází mnohem dříve. Nové studie naznačují, že jedním z faktorů, které mohou hrát roli při předčasném nástupu puberty, jsou chemikálie přítomné v prostředí, s nimiž děti přicházejí do styku od útlého věku. Chemikálie, které jsou spojovány
15.11.2024 23:15 Před objevem elektřiny trávili lidé noci ve tmě a potřebné činnosti vykonávali maximálně za svitu měsíce, ohně a později petrolejových lamp. Dnes je asi 80 % světové populace vystaveno večer vysoké úrovni umělé světelné záře. Podle vědců může mít toto nadměrné světelné znečištění negativní vliv na lidské zdraví, od špatného spánku po rakovinu prsu, mrtvici
15.11.2024 23:15 Postupná ztráta vlasů u mužů je přijímána jako něco běžného a normálního. Oproti tomu o ztrátě vlasů u žen se příliš nemluví, přestože s ní bojuje až 40 % žen po čtyřicítce. Příčin může být hned několik. Vypadávání vlasů ve formě skvrn nebo úplná ztráta vlasů i tělního ochlupení je pak příznakem autoimunitního onemocněními, zvaného
15.11.2024 01:46 Díváte se na 10krát zvětšený zvláštní organismus, který se pohybuje na hranici mezi houbami, zvířaty a prvoky. Jde o rod Lamproderma a patří mezi pravé slizovky, obzvláště známé svými lesklými, kovově zbarvenými spory. Slizovky jsou záhadnými organismy, které překvapují nejen vědce, ale i amatérské biology. Patří do skupiny pravých slizovek, známé jako Myxomycetes, a rod
15.11.2024 01:46 Buňky jsou synonymem něčeho tak malého, že nestačí ani lupa, abychom si je mohli prohlédnout. Bez mikroskopu pro náš zrak neexistují. Jenže to není tak úplně pravda. Některé buňky jsou tak velké, že je lze pohodlně pozorovat pouhým okem. A to není jejich jediná zvláštnost. O setkání s jednobuněčnými obry věděla své jistá paní Marie Harrisová
14.11.2024 04:45 Zákeřnice jsou dravé ploštice, které žijí jen na americkém kontinentu. Přenášejí prvoka, který napadá člověka a postupně mu ničí orgány. Léčba je obtížná, výzkum se tedy zaměřuje přímo na ploštice, aby se prvoka podařilo zneškodnit dřív, než se zákeřnice rozšíří i jinde po světě. S Darwinem se to má tak: Chatrnější zdraví měl patrně
14.11.2024 04:45 Osmnáctiletá Kristýna Říhová zabodovala v minulém ročníku stipendijního programu ASSIST, do kterého se i letos mohou přihlásit studenti z celého světa včetně České republiky. Dostat se díky němu mohou na prestižní americké střední školy, kde dostanou klíčovou podporu ve své studijní dráze. Kristýně se to povedlo a během tohoto ročního programu v USA se zabývala svou vášní,
14.11.2024 04:45 Před 66 miliony lety se velkému asteroidu připletla do cesty nevelká planeta. Život na Zemi od té doby už nevypadal stejně. Po celé generace bylo kataklyzma předmětem učených dohadů. Šlo o asteroid, nebo o kometu? Odkud přicestoval? A skutečně stál za masovým vymíráním? Nyní máme v rukou doposud nejjasnější odpovědi. Rychle se pohybující kosmický projektil se
