Rozšírené hľadanie
Utorok 5. November 2024 |
meniny má Imrich
První mozkový čip Neuralink byl implantován člověku

07.02.2024 03:15 Neurotechnologická společnost Neuralink, kterou založil podnikatel, inženýr a od května 2023 nejbohatší muž světa Elon Musk, implantovala 28. listopadu loňského roku mozkový čip prvnímu člověku. Podle Muska se mu daří dobře. Společnost Neuralink se zabývá vývojem implantovatelných komunikačních rozhraní mezi mozkem a strojem zvaných BCI . Od svého založení přijala řadu významných neurologů, neurochirurgů

Nález letadla v Tichém oceánu: Možná patřilo Amelii Earhartové

07.02.2024 03:15 Amelie Earthartová byla první ženou, která v roce 1928 přeletěla Atlantský oceán. V roce 1937 se vydala na další let s cílem obletět svět kolem rovníku. Během něj zmizela nad Tichým oceánem. Tým průzkumníků se nyní domnívá, že se jim pod hladinou podařilo objevit vrak jejího letadla. První pokus o let kolem světa jí nevyšel,

Potvrzeno! Vnímání barev se s přibývajícím věkem liší!

06.02.2024 05:15 Na počátku února přišli kalifornští vědci se zajímavým zjištěním. Dle jejich poznatků totiž existuje významný rozdíl mezi tím, jak mladí a staří jedinci vnímají barvy. Odlišnosti přitom nemají na svědomí oči, ale mozek! Jedná se o vůbec první studii, které se podařilo prokázat, že s přibývajícím věkem je lidský mozek méně citlivý na intenzitu barev

Gorilí střeva ukrývají až kilogramy tasemnic! Primátům to však nepřekáží

06.02.2024 05:15 Dorůstá délky délky 2–4 metry a bez nadsázky představuje „noční můru“ člověka. I takovou pověst má tasemnice, jež způsobuje průjmy, bolesti břicha či úbytek hmotnosti. Gorilám však tento nezvaný střevní host nejspíše vůbec nevadí… Alespoň dle mezinárodní studie, které se společně s dalšími institucemi účastnili také vědci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR. „Zjistili

Vodní energie v českých zemích: Trochu opomíjená, ale stále kouzelná

05.02.2024 07:45 „Teče voda, teče, ces velecký majír, nehal si ma, nehal, starodávný frajír,“ zpívá se v lidové písničce. Nechme teď stranou žal dívky, kterou opustil její milý. Tekoucí voda totiž není důvodem ke smutku, ba právě naopak. Nabízí zajímavé možnosti, jak získávat energii, ale zdaleka nejen to. Vodní energie, je jedním z nejstarších a nejúčinnějších způsobů

Záhadný tvor jménem čupakabra ve světle vědy

03.02.2024 12:45 O tajemné tvory není na naší planetě nouze. S některými si evoluce pohrála natolik, že pro lidské oko vypadají až bizarně a strašidelně. Příroda se se svou pověstnou kreativitou vyřádila zejména v hmyzí říši, avšak ani u vyšších živočichů netvořila fádně podle jediné šablony. Takový krtek hvězdonosý vypadá díky svému čenichu jako nebezpečný

Obří zásoby ledu na rovníku Marsu

02.02.2024 15:45 Planeta Mars je dalším cílem pro pilotované výpravy hned po tom, co lidská noha stane opětovně na Měsíci. Mohlo by se tak stát ještě do konce tohoto století. S ohledem na dobu letu k Marsu a zpět, která snadno přesáhne jeden rok, se vědci zabývají možností, jak zásoby vody doplnit přímo na Rudé planetě. Přítomnost

I mikrobi používají injekční jehly

02.02.2024 15:45 Celá řada patogenních bakterií útočí na buňky lidského organismu pomocí specifických proteinů, které potlačují imunitní reakci organizmu, a napomáhají tak rychlejšímu šíření infekce v těle. S použitím elektronových mikroskopů vědci již před více než 20 lety zjistili, že k tomu používají výrůstky na svém povrhu, které až nápadně připomínají injekční jehlu. Běžně rozšířená bakterie yersinia

Poprvé na kameru: Vědci zachytili rozmnožování mořských korálů v laboratorních podmínkách

01.02.2024 18:01 Vůbec první přímý přenos rozmnožování mořských korálů v umělých podmínkách se podařilo zachytit vědcům z londýnského Mordenu. Cílem projektu laboratoře Coral Spawning Lab a společnosti Canon je porozumět životním cyklům těchto organismů klíčových pro udržení ekosystému na planetě a poskytnout informace a nástroje, které umožní je zachránit. Laboratoř Coral Spawning Lab se zabývá záchranou korálových

Co přinesl rok 2023: Genová terapie v hematologii

01.02.2024 18:01 K jedné z nejvýraznějších medicínských revolucí dospěla v loňském roce Velká Británie. Místní Úřad pro regulaci léčiv a zdravotnických prostředků totiž jako první na světě schválil léčbu dvou dědičných krevních onemocnění pomocí technologie CRISPR-Cas9. V první řadě se jedná o srpkovitou anemii, pro kterou je typická změna tvaru červených krvinek. Namísto klasického „piškotu“