31.12.2016 00:33 Pro řadu lidí je automobil druhým domovem a tráví v něm většinu svého času. To, že je řízení náročné na pornost není třeba připomínat, ale jak jsou na tom tyto domy na kolech z hlediska hluku a jeho vlivu na kondici řidiče? Problematika nadměrného hluku v našem okolí se v posledních letech stala velmi sledovanou a to nejen z hlediska orgánů ochrany veřejného zdraví, ale také z pohledu samotných obyvatel a občanských sdružení. Lidé jsou na hluk ve svém okolí citlivější a začínají si stále více uvědomovat jeho negativní vliv. Největší pozornost je v hlukové problematice věnována po právu obytnému prostředí a stavbám občanské vybavenosti. Inspektoři nemovitostí se ve spolupráci s Akreditovanou laboratoří AtelierDEK běžně zabývají měřením hluku v domech a to jak ze zdrojů uvnitř domu, tak z vnější zdrojů, především od dopravy. Pan Dušan pracuje jako obchodní zástupce a obrátil se na inspektory týmu Nemopas se zajímavým požadavkem. Zajímalo ho, jaký má vliv hluk v autě na jeho organismus. Inspektoři na chvíli vyměnili beton a cihly za plech a gumu a instalovali zvukoměry do dvou nejpoužívanějších typů osobních firemních vozidel v ČR a pro zajímavost také do kabiny moderního kamionu. Měření se provádělo v městském i dálničním provozu. Hluk v kabině řidiče kamionu se měřil na trase Hranice-Trenčín a zpět . Získané výsledné hladiny hluku jsou uvedeny v následujících tabulkách. Typ provozu Hladina akustického tlaku LAeq Osobní automobil střední třídy Osobní automobil nižší třídy městský provoz – 50 km/hod 62,3 64,4 dálnice – 130 km/hod 71,9 72,8 dálnice – 130 km/hod + rádio 72,9 73,2 Typ provozu Hladina akustického tlaku LAeq Moderní nákladní automobil s návěsem městský provoz – 50 km/hod 65,1 okresní silnice – 75-80 km/hod 65,9 okresní silnice - jízda do kopce 67,9 okresní silnice – panelová cesta 68,3 dálnice – 80 km/hod 66,5 trasa celkem 66,9 Rozdíl v hluku 3 decibely už představuje značný rozdíl hlukové zátěže. Je to stejné, jako když k vašemu vysavači spustíte současně druhý, stejně výkonný vysavač. Z naměřených výsledků je patrné, že jízda osobním automobilem po dálnici již vykazuje úroveň hluku, která není zanedbatelná. Hluk 70-75 dB přibližně odpovídá hluku spuštěného vysavače ve vzdálenosti 1 m a může mít při delší časové expozici značný vliv na pozornost řidiče. Zajímavé je srovnání změřeného hluku v osobním automobilu s hlukem v kabině řidiče kamionu. Zejména z důvodu nižších rychlostí dosahovaných kamiony se dá prostředí v kabině moderního kamionu hodnotit jako výrazně klidnější. Zajímavé je však porovnání výsledku měření v kabině kamionu 66,9 dB s hygienickým limitem pro hluk v pracovním prostředí. Limit pro 8mi hodinovou pracovní dobu je pouhých 50 dB! Z tohoto úhlu pohledu je pracovní prostředí řidiče kamionu rizikové pro jeho zdraví. Samostatnou kapitolou jsou při tomto srovnání lidé jako pan Dušan, kteří stráví většinu dne v osobním automobilu při cestách za zákazníky nebo při dopravě drobného zboží. V jejich případě můžeme zatížení hlukem v pracovní době očekávat na úrovni námi změřené hladiny hluku v osobním automobilu, tzn. 70 – 75 dB, což je již velmi výrazné překročení hlukových limitů. Z případu pana Dušana vyplývá, že ochranu před hlukem je třeba řešit nejen ve svém domě nebo bytě, ale i v pracovním prostředí, protože dlouhodobé zatížení hlukem má neblahé důsledky na lidské zdraví a kvalitu života.
03.12.2016 01:17 Ve své praxi inspektora nemovitostí se poměrně často setkávám s tím, že ke kontrolované nemovitosti neexistuje ověřená dokumentace odpovídající jejímu skutečnému provedení podle vydaných povolení. U starších staveb dokonce neexistuje vůbec žádná dokumentace. Co je však zarážející, že často ani u developerských výstaveb majitelé nových hromadně stavěných rodinných domů žádnou projektovou dokumentaci neobdrží. O povinnosti vypracovat PENB při prodeji nemovitosti se všeobecně ví a kupující je zde poměrně dobře chráněn zákonem . Co se týká stavební dokumentace, povinnosti pro vlastníka stavby jsou jasně stanovené zákonem. Jmenovitě stavební zákon v § 125 jasně ukládá vlastníkovi stavby uchovávat dokonce ověřenou dokumentaci odpovídající jejímu skutečnému provedení podle vydaných povolení a tuto dokumentaci při změně vlastnictví odevzdat novému vlastníkovi. Výňatek ze stavebního zákona U novostaveb rodinných domu by to neměl být problém. Součástí předávání nové nemovitosti obvykle bývají všechny různé protokoly o revizi zařízení, uživatelské návody, originální nebo ověřený PENB atd. Kromě těchto „papírů“ by však měl nový vlastník trvat i na předání projektové dokumentace, a to nejen té pro stavební povolení . Z mnoha důvodů by měl nový nabyvatel trvat i na odevzdání podrobnější prováděcí dokumentace . Jednak tato dokumentace je podrobnější a jednak často dochází k určitým např. klientským změnám, které v původní projektové dokumentaci nejsou postiženy. Horší situace může nastat u starších staveb, kde žádná dokumentace neexistuje ani v archivu příslušného stavebního úřadu, popř. archivovaná dokumentace už neodpovídá současnému stavu. V tomto případě by měl předchozí vlastník pořídit alespoň zjednodušenou dokumentaci stavby a nechat ji následně stavebním úřadem ověřit. Projektová dokumentace starších staveb bývá zpravidla uložená i v archívu příslušného stavebního úřadu. Je však nutné zkontrolovat, zda odpovídá skutečnému provedení. Co hrozí vlastníkovi stavby, pokud nemá aktuální dokumentaci? Pomineme-li čistě praktické důvody spojené s užíváním a údržbou nemovitosti, chybějící nebo nekompletní stavební dokumentace se nám vymstí i při jakémkoliv novém záměru v budoucnosti. Stavby se během doby různě přizpůsobují novým nárokům uživatelů, technologiím atd. Při jakékoliv změně stavby pak budeme muset stejně předložit úřadům platnou dokumentaci odpovídající skutečnému stavu a nezbyde nám, než ji nechat nově zpracovat. Dokumentace se nám bude hodit i při různých žádostech o dotace z národních nebo evropských dotačních programů. Koneckonců i pro udržování nemovitosti v provozuschopném stavu, plánování oprav atd. se bez dokumentace udržované v pořádku neobejdeme. Příklad přes sto let staré stavby , o které nebyla dochována žádná dokumentace. Neprokážete-li, že stavba byla v minulosti řádně povolena a zkolaudována, stavební úřad ji může posoudit jako „černou stavbu“ a nemusí Vám povolit její „legalizování“ tzv. pasportem stavby. V nejhorším případě nám dokonce hrozí, že budeme muset nezdokumentovanou stavbu i zbourat. Pravda, toto krajní řešení určitě nehrozí majitelům novostaveb. Ale u starších staveb, zejména těch velmi starých, ke kterým byly v průběhu věků přistavovány různé přílepky, anebo u různých vedlejších staveb typu „kůlny“, je takováto situace celkem reálná. Stavební zákon sice pro případy starších staveb, u kterých se nedochovala dokumentace, popř. vůbec nebyla pořízena, zná již zmíněnou zjednodušenou dokumentaci stavby , tu však nemusí automaticky ověřit, pokud vlastník neprokáže, že stavba byla v minulosti řádně povolena a zkolaudována . Může se tedy klidně stát, že koupíte např. starší samostatný rodinný dům se samostatnou garáží, což Vám prodávající nebo realitní makléř budou prezentovat jako jednu z výhod této nemovitosti. Po letech spokojeného užívání draze koupeného domu se Váš soused špatně vyspí, udá Vás na stavebním úřadě, že na jeho pozemek mu stíní Vaše načerno postavená garáž, a stavební úřad musí konat. V nejbližších dnech můžete v poště očekávat výzvu k odstranění stavby… Stavební dokumentaci se Vám vyplatí mít nejen při stavbě, ale i v průběhu jejího využívání. Navíc je dobré začít s pěstováním pozitivního vztahu k stavební dokumentaci od nejútlejšího věku… Z pozice kupujícího nemovitosti je tedy vhodné při jejím přebírání trvat na předání včetně aktuální stavební dokumentace a ideálně to mít zakotveno v kupní smlouvě. Ing. arch. Petr Tichota, inspektor nemovitostí http://www.nemopasinspekce.cz petr.tichota@nemopas.cz Autor je certifikovaným inspektorem nemovitostí Nemopasu pro region Čechy, oblasti Prahy a Středočeského kraje. Foto zdroj: Ing. arch. Petr Tichota, Nemopas
