26.06.2024 06:45 V tomto díle se ponoříme do světa GraphQL s Michalem Sängerem z Trezoru. Probíráme v jakých situacích nemusí být „grafko“ ideální a naopak, kde jednoznačně našlo své místo. Prozkoumáme nástroje jako Relay a Apollo, podíváme se na složitosti kolem federace a Michal nabízí řadu zkušeností a zajímavých názorů na ekosystém kolem téhle technologie. Prostě GraphQL projdeme tak nějak sakum prdum. Doufáme, že se vám 52. díl podcastu bude líbit! Podcast Celá epizoda na videu Host: Michal Sanger Michal je milovník dobrého jídla a zkušený javascriptový vývojář, který sbíral ostruhy mimojiné v Kiwi.com a Pipedrive. S nadhledem říká, že se o GraphQL zajímá zhruba od roku 1990. Prostě dlouho. Nyní GraphQL a jiné technologie krotí Trezoru. LinkedIn – X – SangerNaTripu.cz K čemu jsme došli? GraphQL se výborně hodí pro mezivrstvu client/server, jakožto typované API. React ekosystém je pro to dělaný. Dále je skvělé pro sdílení API například pro mobilní web, nativní appku atd. Komunita, zdá se, naopak dochází k tomu, že GraphQL se nehodí pro potřeby veřejných API. Ani největší hráči do využití pro veřejná API nešli a například Github od toho ustupuje. Je to náročné na údržbu, ale důvodů je více. Další příkladem, kde se GraphQL neujalo je komunikace server/server. Backendisti ke GraphQL nemají zase tak blízko, a celkově je tato technologie pro tyto potřeby zbytečně komplikovaná. Podle Michala je nejlepší pojetí takové, že frontendisti si řeší jak frontend kód, tak GraphQL vrstvu, tedy nějakou formu přemapování dat z backendu. Frontend v tomto směru Michal bere jako „interního zákazníka“. Z klientských knihoven Michal upřednosťnuje Relay. Jak říká, „Relay je trochu své“, a nevýhodou je určitá komplexita zavádění. Vyplatí se prý ale do Relay zainvestovat čas a úsilí. Co se týká federace, podle Michala je to extra složitost, které nefandí. Říká, že ani Facebook nemá federaci. Určité alternativy nabídl Michal ve své nedávné přednášce na WebExpo. Michal ještě bonusově doporučuje podzimní konferenci GraphQLConf a newsletter GraphQL Weekly. O čem všem se bavíme? Martinův tip pro vynervované přednášející Robinův tip: Comic Agile Pozvánka na LIVE natáčení podcastu na WebExpo Představení Michala Sängera Co se dělo v GraphQL za posledních 5 let? Konsolidace Jaký způsoby využití jsou pro GraphQL vhodné a jaké méně Diskuze i „edge computingu“ pro data fetching Klientské knihovny: proč Relay a proč ne Apollo Proč Michal nemá rád federaci Facebook nemá federaciMichalova přednáška na WebExpu Defer, prioritizace a performance Subscriptions a proč jsou těžké Dotazy: tRPC vs GraphQL Dotazy: Dokumentace Děkujeme za spolupráci: Honza Michálek . Odebírejte podcast ze Vzhůru dolů Spotify – Apple Podcasts – Google Podcasty – TuneIn – RSS podcastů Nápad? Chyba? Připomínka? Pochvala? Pište nám na e-mail podcast@vzhurudolu.cz nebo kamkoliv jinam. Hlavně, aby se to k nám dostalo. Přejeme vám příjemný poslech!
24.06.2024 20:45 Poslechněte si, co nás a vás zaujalo na prvním dni květnové konference WebExpo. Zúčastnili se: Robin, Martin, dvě piva, asi tři desítky posluchaček a posluchačů a nervózní paní uvaděčka, která už „potřebovala končit“. Bavili jsme se o další „Harryho přednášce“, tedy o kešování na webu, o personalizaci, o newsletterech, o přístupnosti, o brandingu, o nejpopulárnějším operačním systému… Prostě toho zase bylo hodně a paní uvaděčce se nemůžeme divit. Užijte si 53. díl podcastu ze Vzhůru dolů. Mimochodem, znáte slovo „prgat“? Tak už znáte. O čem jsme si povídali? Co publikum zaujalo na WebExpo? Cache, Discomfort, Speech API, A11y, Nathan W. Pyle, Breaking Long Tasks a metrika INP. Harry Roberts: Cache Rules Everything Odbočka k BFcache „Jediný český odborník na keše“ Monika Marešová: hlavičky newsletterů a hyperpersonalizace Ana Rodrigues: Speech API Povídání si s ChatGPT je boží Buzz a bullshity kolem AI Jak promptovat AI bude prompty dělat AI? AI a přístupnost Michal Pastier o brandingu Ondřej Pohl o přístupnosti Kdo má nejhezčí slajdy? A když máte v ruce kladivo… Tipy na závěr: Origami od Mety, Android je nejrozšířenější OS Podívejte se také na Martinův report z letošního WebExpo. Podcast Video Odebírejte podcast ze Vzhůru dolů Spotify – Apple Podcasts – TuneIn – RSS podcastů Nápad? Chyba? Připomínka? Pochvala? Pište nám na e-mail podcast@vzhurudolu.cz nebo kamkoliv jinam. Hlavně, aby se to k nám dostalo. Přejeme vám příjemný poslech! Děkuji partnerům Vzhůru dolů. Aktuálně hledají tyto lidi: .
22.06.2024 01:45 Pojďme si projít základní množinu znalostí o využití písma na webu, zmínit pár častých chyb a dvakrát podtrhnout hlavní pravidlo pro stavbu responzivního rozvržení stránky. Předtím ale ještě zmíním jeden účel písma, na který se často zapomíná. Tento text je ukázka z knihy Vzhůru do webdesignu. Písmo v nás vyvolává emoce Než se začteme, může nám typ písma sdělit informaci, co od webu očekávat. Jsem na webu seriózního magazínu, užitného webu typu e-shopu, nebo na stránkách Déčka, určeného pro děti? Asi je jasné, že tohle všechno je možné sdělit nebo zpochybnit mimo jiné i volbou písma. Je toho ale mnohem více. Pro potřeby předání základní úrovně typografických znalostí mně tady připadá lepší začít z druhého konce. Chybami. Časté typografické chyby Vypadají triviálně, ale weby jsou jich plné. Příliš dlouhé řádky, špatný kontrast a nesprávné znaky. 1) Příliš dlouhé řádky Wikipedie je smutným rekordmanem v délce řádku. Řádek by obecně neměl obsahovat více než 75 znaků, aby oči nepřeskakovaly na řádky sousedící. Ještě o tom budu psát. Wikipedie na počítačovém rozlišení obrazovky 2) Špatný kontrast a další technické parametry Novinky jsou nejen vysázené Georgií, patkovým písmem s vynikající čitelností pro delší texty, ale také velmi kontrastní barvou. Na českém webu jsou i výrazně horší weby než Zdroják, ale uvádím ho jako hůře čitelnou variantu díky kombinaci několika faktorů. Zdroják.cz má bezpatkové písmo s horším kontrastem a délkou řádků kolem 120 znaků Více o kontrastu barev píšu na Vzhůru dolů. vrdl.cz/p/kontrast 3) Nesprávné znaky Každé rozumné písmo má speciální symboly pro uvozovky , pomlčky nebo výpustku . Aktuálně.cz používá nesprávné znaky Není to žádná buzerace typografických snobů – prostě se to lépe čte. Typografický tahák od Beneš a Michl vám může velmi pomoci. vrdl.in/am9wu Ideální šířka a výška řádku Teď zpozorněte, protože zmíním jeden ze základních designérských principů dnešního webdesignu. Na příkladu Wikipedie jsem ukazoval, jak se může dlouhý řádek negativně projevit do celkové čitelnosti textu a webu. A není to jen problém Wikipedie. Platí totiž následující: 66 je ideální počet znaků na jedné řádce, 45–75 je pak vyhovující rozmezí. U webů, jako je právě Wikipedie, se čtenářům stává, že snadno ztrácejí aktuálně čtenou řádku. Rychlost čtení se tím snižuje. Jsou to pravidla, která zpopularizoval Robert Bringhurst ve své knize „The Elements of Typographic Style“ a která jsou průběžně potvrzována nejrůznějšími studiemi. Ale vyzkoušet si je můžete i sami na sobě. Na malých displejích však není možné optima dosáhnout. Doporučení pak říkají s ubývajícím počtem znaků na řádce snižovat i jeho výšku, protože oči častěji přecházejí z jedné řádky na druhou. Tady je jedno z možných řešení v CSS, které ukazoval Marko Dugonjić ve své přednášce „Responsive Web Typography“ na WebExpo 2014. vrdl.in/rwdtypo body p body p body p Toto nastavení předpokládá vysázení patkovým písmem a do jednoho sloupce. Drobně se samozřejmě může měnit podle parametrů písma. Jinak to bude pro nepatkové písmo, pro jiný kontrast, pro specifický charakter písma nebo počet sloupců. Nejlépe nám správnou volbu potvrdí poctivé uživatelské testování, ale pro začátek stačí nastavení písem testovat na různých zařízeních a různých lidech ve vašem okolí. Příliš malý řádkový proklad spojuje sousedící znaky, zhoršuje čitelnost slov a ve výsledku zpomaluje čtení. Příliš velký zase vypadá jako seznam samostatných položek a nutí uživatele přemýšlet, zda se jedná o souvislý text nebo o nějakou formu odrážek. Nicméně délka a výška řádku je první designérské pravidlo, na které bychom při návrhu rozhraní měli myslet. Postup návrhu pak ideálně vypadá tak, že zvolíme písmo, získáme obsah a až na těchto dvou nerozlučných přátelích postavíme systém pro layout stránky. Další zdroje o typografii Jasně, vnímáte mě dobře. Typografii mám za jeden ze zásadních stavebních kamenů přípravy vizuálu skoro každého webu. A myslím, že ze všech pěti prostředků grafického designu, které jsem zmiňoval, by právě typografii měli nejvíce rozumět i kodéři a vývojáři. Protože oni jsou často ti „sazeči“, kteří mohou mnohé ovlivnit. Kniha „On Web Typography“ Skvělá učebnice typografie od Jasona Santa Maria. vrdl.in/76nb2 Přednáška „Praktická typografie pro webové kodéry“ Dan Srb se hezky rozpovídal na jedné z akcí Frontendisti.cz. youtu.be/bJLGEMQ3rnM Online kniha „The Elements of Typographic Style Applied to the Web“ Bible od Roberta Bringhursta a spoluautorů. webtypography.net Lukáš Augusta Na DesignUI.cz má Lukáš pěkné články o typografii a také nástroj pro tvorbu typografické stupnice. Děkuji partnerům Vzhůru dolů. Aktuálně hledají tyto lidi: .
17.06.2024 21:45 Knížka nebo e-book, to je jedno, cena je stejná — 199 Kč. Dohromady pak můžeš svou dávku znalostí moderního CSS mít za 399 Kč, i s poštovným. Co o knížce říkají čísla? 440 stránek 170 praktických ukázek 9 kapitol 3 formáty e-booku . A co říkají čtenáři? Skvěle vysvětlené. Jiní autoři knih o programovacích jazycích by si z toho měli vzít příklad. Vezmeš si ji na prázdniny s sebou? Kup si ji právě teď. Od června do září bude tenhle booster zlepšení tvých znalostí CSS za tuto skvělou cenu. Tištěná je k sehnání u dobrých knihkupců . Všechny ostatní varianty pak přímo přes Vzhůru dolů.
17.06.2024 21:45 Ve druhé části předvánoční diskuze v Productboardu, a padesátém díle našeho podcastu , jsme si vzali na mušku dvě oblasti, ve kterých se nyní mění paradigmata. Převládá ve sestavování aplikací stále Webpack, nebo se situace začíná měnit?“ Je SSR jasná cesta, kam bude vývoj webových aplikací směřovat a není to jen opsání kruhu do bodu, kde už jsme byli? V části o buildování JS jsme se shodli zhruba na následujícím: Webpack je produkt doby čistě klientských aplikací a potřeby dělat jeden velký build. Technologie se posunuly, máme např. HTTP/2, které umožňuje posílat více menších souborů naráz a také frameworky umožňují posílat menší buildy, které se načítají postupně. Nyní jsme ve stavu, kdy se hledá nové řešení, proto je nástrojů pro buildování opět hodně, ale převažuje Webpack a Vite. V zásadě ale nakonec vybíráme buildovací nástroj podle toho, co nám naservíruje meta-framework. V druhé polovině, tématicky o server-side renderingu , jsme se myslím na ničem úplně neshodli, ale povídali si o Edge Computingu, streamování HTML, Local First, Partial Prerenderingu, React Server Components, HTMX a dalších buzwordech i báječných technologiích. Bohužel jsme se opět ani jednou nepohádali. Podcast Celá epizoda na videu Hosté Riki Fridrich Riki píše JavaScript ve firmě Outreach. Učí ostatní, jak psát Javascript. Přednáší na konferencích a setkáních. Většinou o Javascriptu. Riki je z Ládví. Web – Twitter – Github – LinkedIn Libor Vaněk Libor je Head of Front-End Development v CDN77, kde poskytují infrastrukturu pro globální internet. Fanoušek World Wide Web platformy a rozumného přístupu k web developmentu. Má rád všechny JS frameworky, ale ještě radši je podrobuje kritickému pohledu. Kdysi dělal meetupy Vue.js, dneska migruje většinu věcí z Nextu na SvelteKit. Ve volném čase dělá pro bono projekty, jako např. web a newsletter pro novináře Davida Klimeše a konzultuje architekturu a výkon webových aplikací. LinkedIn – Twitter Petr Glaser Petr v rámci projektu Nauč mě IT pomáhá lidem získat dovednosti a znalosti vhodné pro práci v IT. Říká o sobě, že je vývojář zapálený pro technologie a vzdělávání. Zaměřuje se na performance, kterou vnímá jako součást UX a přístupnosti. I díky tomu si oblíbil framework Qwik, o kterém je řeč v podcastu. LinkedIn – Twitter O čem si povídáme? Buildování JS: Webpack jako produkt doby SPA Žezlo přebírá Vite, ve kterém jedou všechny frameworky mimo Reactu/Nextu Další hráči , potřeba univerzálnosti, jsme v mezidobí Next na Webpacku a chystaný posun k Turbopacku Další buildovací nástroje už nebudou v JavaScriptu Jde se bez buildu obejít? Viz No Build od 37signals Jak si stojí Rollup? Viz RollDown. Druhé téma: Server Side Rendering Rikiho „teorie sinusoidy“ a progressive enhancement Kde je dělící linka mezi SSR a klientským renderováním? Záleží vždy na zdroji dat a rychlosti odezvy, změna díky edge computingu Odvážná Rikiho vize: streamování HTML Jak do toho vstupuje Local First Jedna z dalších cest může být Partial Prerendering Možná změna definice frontendu a backendu, ještě v případě React Server Components vs. návrat k Rails, Django, Nette… HTMX- „niche záležitost“ a interaktivita bez HTML Stimulus.js a náš nenázor Děkujeme za spolupráci Jiří Nečas, Productboard – Vladimír Příhoda, Productboard – Honza Michálek – Johana Kratochvílová, Signatura . Odebírejte podcast ze Vzhůru dolů Spotify – Apple Podcasts – Google Podcasty – TuneIn – RSS podcastů Nápad? Chyba? Připomínka? Pochvala? Pište nám na e-mail podcast@vzhurudolu.cz nebo kamkoliv jinam. Hlavně, aby se to k nám dostalo. Přejeme vám příjemný poslech!
08.06.2024 04:15 Tohle se mi ještě nestalo. Letos jsem viděl všechny přednášky, které jsem si uložit do programu konference WebExpo. V předchozích ročnících tomu tak nebylo. Program jsem sice měl, ale vždycky jsem se s někým cestou na přednášku zapovídal. Přednášku jsem vždy nakonec viděl, to jo. Většinou posledních pět minut. WebExpo pro mě tedy fungovalo hlavně jako dokonalá networkingové akce. Letos jsem to měl jinak. Definitivně opouštím vývojařinu a CSS, posiluji specializaci na rychlost webu a objevuji oblasti: produkový management a SaaS. Poctivě jsem prošel program, prolustroval řečníky a vybral si přednášky z těchto kategorií. Zafungovalo to skvěle. Mám pocit, že jsem se ve svých nových oborech docela posunul. Viděl jsem 13 přednášek. Skoro z každé si něco odnesl. Tři byly skoro dokonalé, ty od Nathana W. Pyle, Michala Pastiera a Anny Bohonek. WebExpo je multioborová konference. A proto je, kromě programu dodaného Šárkou Štrossová a spol., vždy takové, jaké si ho uděláte. Já si to užil. Tentokrát jinak, ale prostě užil. A ještě jsme s parťákem Robinem a výborným publikem stihli natočit další epizodu podcastu ze Vzhůru dolů. Následují moje jen trošku redigované poznámky z přednášek, na kterých jsem byl. Je to punk, ale třeba vám to k něčemu bude. Ve středu: Nathan W Pyle – How to form a habit of universe construction Jak Nathan přemýšlí o kreativitě, jak dělá příběhy pro storíčka. Holubi, kočky… už nikdy na ně nebudu koukat stejně. Velmi vtipné! Líbilo se mi to a beru to jako inspiraci pro FrontKon, jak skvěle lze začít konferenci vlastně ne až tak související přednáškou. Markéta Kabátová – Will people love your product? Test it! uLab pomáhají firmám růst v zahraničí. Jak testovat zájem produkty pomocí kampaní na věci, které ještě úplně neexistují. SaaS je obecně vhodný pro toto testování. Zvolit cílové skupiny a vybrat skupinu, na kterou se dá zaměřit v kampaních na Meta/Google. Na konci info, že jde o test Landing page co nejvíce realistická. CAC = náklady na získání zákazníka. Shrnutí: Moc zajímavý obsah. Markétě to kazila technika, ale celkový dojem mám pořád velmi dobrý. Monika Marešová – Email automation: Key trends and how to put them into action E-mail má vyšší open rate než dříve, průměr 28 % Polovina lidí nakupuje přes mail. Nejdůležitější při rozesílání je autentizace - DKIM atd. Doporučuje subdoménu pro marketingové maily kvůli reputaci hlavní domény. AI trend je tvorba obsahu mailů, hlavně jejich variant. Doporučuje promazávání kontaktů a segmentaci, odstranění neaktivních, co kazí statistiky. Shnrutí: Přednáška, se jejímiž výstupy jdu rovnou do týmu PageSpeed.cz. Michal Pastier – How to start/restart a brand for global success Inspirace berte odkudkoli. Pokud děláte SaaS, může být zajímavý marketing knížky, nejen SaaS. Velká kniha potřebuje vlastní polici. Nepotřebujete unikátní produkt, potřebujete silnou značku. Potřebujete se odlišit od feelingu a barev ostatních. Oddělit se od konkurence pomocí brand code. Brand code má mnoho možností - logo, barva, typoška, zvuk… viz jeho slajdy. Pro mě jedna ze tří nejlepších přednášek. Claire Suellentrop – How to operationalise customer value to maximise product growth Jak zjistit, jakou máte cílovku. Mrknout na její knížku “Forget the Funnel”. SparkToro - dá vám info o cílovce. Proces identifikace skupiny ideálních zákazníků zjistit, proč kupují produkt adaptovat Demografie je na nic. Protože pak Ozzy Osbourne a princ Charles jsou stejné osoby. Zajímá nás motivace k nákupu, ne demografie. Dotazník ano, ale nechte otevřená pole a zkoumejte to. Jak nyní děláš to, co nabízí můj produkt? Kdy jsi zjistil, že produkt potřebuješ - v jaké situaci? Jak ses dozvěděl o našem produktu? Proč jste si vybrali nás oproti konkurenci? Když už to používáte, co vás přesvědčilo, že to je dobrý nástroj pro vás? Lepší než onboarding v mailu je checklist v aplikaci. Yannick Kilcher – Building & Selling AI Products Struktura AI aplikací - moc obecné, moc úvod o AI. Vím, že Yannick měl úspěch, ale pro mě to nebylo. Petr Brzek – Building a LLM chatbot with confidence Prompty jsou nejzásadnější pro dobré výsledky LLM. Tipy na prompty: Jasné, konkrétní instrukce Relevantní příklady Rozdělit složité úkoly Postupné myšlení Vyhodnocovat podle kritérií Používat oddělovače Experimentovat a měřit Cyklus feedbacku a výstupu. Nishu Goel – Breaking down long tasks Já jsem odešel, protože na mě to bylo moc basic. Tématicky hlavně k metrice INP. Ale všem, co řeší performance, přednášku od Nishu velmi doporučuji. Prošla to velmi postupně a smysluplně. Harry Roberts – Cache rules everything Dvě témata: cache a revalidace. “Stale” - vypršelo expiry “Pragma”, “expires” je starý shit, používejte Cache-control. Last-modified taky shit, používejte ETag No-cache - pozor na to. Cache-control: public/private - nesmí se sdílet napříč proxy apod. Must-revalidate - pro vše, co může být užitečné, i když to není čerstvé Cache-busting je mýtus. Potřebujeme jen dvě hlavičky - ETag a Cache-Control. Celkově vzato: Nabušený jako vždy od Harryho, ale už jsem byl unavený a tohle potřebuju vidět ještě jednou. Má i slajdy a článek. Ve čtvrtek jsem viděl následující: Jiří Janoušek – The problem with bad meetings is not what you think Meetingy a jejich problémy. Problém prostě není v tom, že je možné meetingy zrušit nebo významně zefektivnit. Jeden problém meetingů je, že když hodně lidí věří, že to je pravda, vyhraje to. To je jeden příklad. Meetingy jsou složitý systém. Pravé důvody jsou jiné než něco udělat. Například zlepšit šanci na povýšení nebo pokecat s lidma. „Personal sensitive“ téma, lidé lžou o názorech na meetingy, protože jsou pro ně důležité. Mýty, které vyvrací: Meetingy s agendou jsou lepší než bez ní. Lidé mají hodně meetingů - podle průzkumu moc ne, jen výmluva. Místo meetingu stačí email, taky blbost. Škoda, že prezentace byla bez dat, rozhovor v Cinkátku byl lepší. Honza Valder & Daniel Nádvorník – Global product personas Tři fáze vývoje person. Zásadní otázky, zda jsme ready pro persony. Stálo je to 10k dolarů za personu. Škoda, že to bylo jen pro velkou firmu, těžko tohle aplikovat na malé čučkaře. Anna Bohoněk – A practical guide to work smarter with AI AI tipy pro management, ale zde skvěle fungovaly. To prompt = to delegate. Kdo neumí delegovat, neumí promptovat. Klíč je dát mu kontext. Lépe definovat, kdo jsem a můj kontext - custom instructions. Who you want to be. Poznámka pro mě: používej více diktování i na Macu do textu. Meeting asistenti, viz Fireflies. Custom GPTs - bot - např. s personami, kterým prodávám, nebo tak, ale jak data? Asi CRM? Třeba vzít z webu? Knížky? Carra - prodejní asistent. Agent - může provádět akce. Skvělé! Jedna z top 3 přednášek. Jan Čurn - How to feed LLMs with data from the web Scraping webu je základ - Apify Když máte obsah v Markdownu , pak je postup: Založit Custom GPT Dát mu instrukce, jak se má chovat. Dát mu data. Tohle vypadalo jako přednáška, díky které udělám z celého Vzhůru dolů jednoho bota, který vám na všechno odpoví, ale David Grudl mě vyvedl z omylu. Problém je nejspíš v zatím nedostatečné paměti ChatGPT. Tedy tak nějak si to z afterparty, kolem třetí ráno, pamatuju. :-) Moje poznámky si nejlépe doplňte o záznamy, které jsou už k dispozici. Děkuji partnerům Vzhůru dolů. Aktuálně hledají tyto lidi: .
04.06.2024 00:15 Nedávno jsem řešil údajné porušení autorských práv u jednoho obrázku, který jsem používal na Vzhůru dolů. Přišlo mi to ve varování jako automatický e-mail. Ten jsem považoval za další podvod, scam, takže nazdar bazar. Scam to nebyl. No nazdar! Slyšte tedy můj příběh, který mě stál sedm tisícovek. Nebuďte jako já a neignorujte automatizované e-maily od PicRights. Můj příběh s „půjčeným“ obrázkem V květnu 2023 mi přišel e-mail s předmětem „Žádost o prokázání vlastnictví licence k obrázku společnosti Reuters News & Media Inc“ z adresy ResolveGL@picrights.com. V obsahu se mimojiné píše: společnost PicRights Europe GmbH zjistila, že na Vaší webové stránce, sociální média nebo média dostupná z vaší internetové stránky, byl použit obrázek/obrázky společnosti Reuters News & Media Inc. Našemu klientovi společnosti Reuters News & Media Inc se nepodařilo najít žádnou platnou licenci pro používání tohoto obrázku / těchto obrázků Vaší společností. V důsledku toho požadujeme jménem společnosti Reuters News & Media Inc přiměřené odškodnění za toto nepovolené používání. A dole je uvedený tenhle důkaz: Pozdrav od robota, který má rád peníze. Společnost PicRights po mě chtěla zaplatit 10 tisíc korun za využití obrázku pro koláž v článku, který jsem napsal v roce 2006, tedy před sedmnácti lety. S těmito typy e-mailů se obvykle nemažu. Víceméně je mažu, však Inbox Zero, že… Udělal jsem rychlé googlení, narazil na články s titulky jako „copyright trolling“ a zařadil si PicRights do mentálního šuplíku po bok internetových podvodníků, kteří se snaží vydělat na lidské neznalosti. Druhý e-mail přišel v červnu 2023. Třetí dorazil v červenci 2023. Obsahově byly stejné, i částka seděla. Nic jsem nedělal, na nic nereagoval, nic neplatil, obrázek dále visel na webu. S podvodníky se nebavím. Nazdar bazar. Zkraje ledna 2024 ovšem přišla předžalobní výzva od kanceláře PRK Partners s předmětem „Porušení autorských práv“. Mám prý udělat tři věci zároveň: Odstranit fotku. Kontaktovat PicRights a vyřešit ten případ. Zaplatit asi 14 tis. Kč. Tohle už zase tak snadno ignorovat nešlo, Inbox Zero nepomáhal. Takže jsem to začal řešit s advokátkou Petrou Dolejšovou. Tušil jsem, že jsem to trošku podělal, takže Petra mě v zásadě nepřekvapila. Prý to není podvod, mám se s nimi zkusit spojit a domluvit se alespoň na snížení té částky. To mi doporučila udělat po vlastní ose, aby netekly zbytečné peníze ještě na právní zastoupení, které by ve výsledku mohlo být vyšší než samotná částka Vzal jsem telefon a po chvíli se mi povedlo mluvit s člověkem z PRK Partners, který o tom něco věděl. Vysvětlil jsem mu situaci a po chvíli vyjednávání jsme se dohodli, že zaplatím polovinu a oni ten případ uzavřou. Ponaučení: obrázky nepůjčovat, nepůjčovat, nepůjčovat V mém případě to bylo jasné – fotku jsem opravdu kdysi stáhl ze sport.cz. Obvykle to nemám ve zvyku, ale kdysi jsem občas dělal výjimky. Ono v té době, kdo to měl jinak… Docela dobře si pamatuju, že v takových případech jsem doufal, že pokud tam uvedu zdroj, původní fotku upravím a fotku vystavím na nevýdělečný web, jsem v suchu. Nejsem v suchu. Tyhle společnosti využívají roboty, kteří skenují web a získané informace párují s databázi fotek od agentur jako AP nebo Reuters. mimochodem v Česku nejspíš spolupracují i s ČTK. Mimochodem, v mém případě byla trošku smůla, že jsem použil fotku od Reuters, což je agentura v tomto směru údajně docela drahá a důsledná. Na rozdíl od některých jiných nejsou výzvy PicRights jen plané. O ceně a spravedlnosti si můžeme myslet cokoliv, ale ženě, algoritmům a právníkům se neodmlouvá. Co si z toho vzít? Autorské právo ctím, ale jak jsem psal, velmi vzácně se historicky stalo, že jsem pro potřeby ilustrace použil „fotku z internetu“. Nejsem expert na právo, ale mám pár webů a tomuto se chci v budoucnu vyhnout, takže vám alespoň řeknu, co jsem po této minikauze udělal: 1) Fotky stáhnout a neřešit Pokud na obrázky nemáte práva nebo si tím nejste jistí, prostě je hned po prvním upozornění smažte. A je to. Podle mě s PicRights dále nijak komunikovat nemusíte a podle ohlasů na internetech se domnívám, že vám pak dají pokoj. 2) Udělejte si audit fotek na webu Je možné, že vám zatím žádné upozornění nepřišlo, ale to neznamená, že vás nemají v merku. Pokud si nejste jistí původem svých fotek, raději si udělejte alespoň základní audit. Já prošel fotky v CMS a pak obrázky z Google Images. Ještě, že si ilustrace většinou dělám sám. Ale výjimky se najdou a mohou být drahé. Beru to tak, že Google je velmi schopný robot, takže obrázky, které nezná on, snad nebudou znát ani roboti vydřiduchů jako jsou PicRights. 3) Zakažte robotům přístup do archivů Na tom mém „ukradeném obrázku“ mě nejvíc štve, že jej roboti nalezli v archívu webu, který mám hlavně pro své soukromé účely. Některé moje starší články jsou bezesporu hodné čtení, ale obávám se, že ty z roku 2006 už fakt nikdo nečte. Nejjednodušší je prostě zakázat robotům přístup pomocí předpisu v robots.txt: User-agent: * Disallow: /data/ Pamatujte ale na to, že pro roboty jde jen o doporučení, nemusí to reálně prostě fungovat. Na robots.txt se asi u soudu odvolávat moci nebudete. Ohlasy a „co třeba nezaplatit?” Tento článek píšu i proto, že na českém internetu o problému PicRights nebylo možné cokoliv relevantního vygooglit. Považoval jsem to tedy za okrajové téma, takže mě překvapilo, kolik lidí se mi po zveřejnění ozvalo, zejména na Twitteru a Facebooku. Zejména diskuze na druhém jmenovaném je zajímavá. Nevím, jestli vám to k něčemu bude, ale většina se zachovala jako já – fotky odstranila a zaplatila. Byli zde i tací, kteří PicRights považují za scam a nezaplatili jim ani korunu, např. s odkazem na vložení obrázku přispěvovatelem. Ale já nejsem žádný právník, zeptejte se těch svých. Bonus: právo kolem obrázků z fotobank Když už jsem s Petrou řešil tuhle kauzičku, poslala mi jeden svůj pěkný článek o právu kolem obrázků z fotobank na internetu. Tedy pěkný… mně se to vůbec nelíbí, co si budeme povídat. Dávám to sem proto, že i v téhle oblasti působí vydřidušské algoritmy napojené na právníky. Pokud používáte obrázky z fotobank, raději se ujistěte: Dvakrát měřte, takže čtěte licenční podmínky, jestli se opravdu vztahují na váš způsob použití. Ujistěte se, že na fotkách nejsou známé motivy , platí tam totiž licence i k původní fotce. Dejte si bacha na využití obrázků, kde jsou lidé nebo loga. Dotčené osoby nebo firmy se mohou bránit. Tož tak. Obávám se, že PicRights a spol. vydělávají nemalé prašule, takže těchto případů bude jen přibývat. Nepodceňujte to. Děkuji partnerům Vzhůru dolů. Aktuálně hledají tyto lidi: .
